Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie SDH

 Založení prvního v místě českého hasičského sboru v Hlubočanech. Tento den byl 5. Srpen 1945, kdy 18 bratrů ustavilo protokolem sbor dobrovolných hasičů. Byli to jmenovitě tito pánové- Burda Vladimír, Adam Josef, Barva František, Krejčí Josef, Fryč Vlastimil, Luska Bohumil, Zámoravec Josef, Vystavěl Vincenc, Vincourek Antonín, Loubal Vincenc, Kolář Tomáš, Loubal Bohumil, Kolář Jaroslav, Maleček Petr, Říha František, Nohejl Jaroslav, Mičánek Antonín a Kozák František. Prvním předsedou byl zvolen Burda Vladimír. Z prvního projevu je znát zapálenost. Doslovný opis části projevu- Není Bratři jenom abychom se scházeli a besedovali, ale též také abychom pracovali. Bratři, jsme na ostrůvku bývalém německém, nyní českém, proto je na nás, abychom se vzchopili a po skopčácích (němcích) to dali popořádku. Bratři dostali jsme pokyny a instrukce, máme k dispozici 15 000 Korun (není uvedeno kdo je daroval) na zakoupení helmic, a hasičských potřeb. Musíme začít pracovat. Vemte si do srdce naše heslo „Bližnímu k ochraně a službě vlasti“. Bratři pátrejte kdo a kde může abychom výzbroj a všechno co potřebujeme dali do pořádku. Potud zápis ze zakládající schůze. Všechno začalo nadšením, ale z dalších poznámek je zřejmé, že ne všichni byli schopni pracovat tak jak si stanovili a smluvili a během prvního roku trvání sboru se třikrát volilo předsednictvo a z toho zapisovatel Jan Měřínský vyvodil závěr, že ne všichni bratři pochopili význam hasičské věci a hasičství vůbec. Bratři nejhroznějším morem a zlem veřejného a spolkového života je lhostejnost a pohodlnost a jak se zdá i zde se uhnízdila hned do vínku nově založeného sboru. Bratři, vzpamatujme se se své pohodlnosti , malosti a lhostejnosti. Nezapomente, že po nás příjdou rok od roku za 10,15,20 a více let noví a noví členové a uvažte co by řekli o svých průkopnících a jejich činnosti. A dnes tu sedíme po 65 letech a můžeme říct jen děkujeme Vám Břatři za Vaši Vytrvalost a píli, kterou jste věnovali práci pro sbor a my se budeme snažit v této práci pokračovat a nést dále odkaz hasičství dalším generacím. Sami všichni velice dobře víte, jak se u nás v obci, ale i ostatních obcích a sborech dědí hasičina z generace na generaci. Jsou mezi námi bratři a sestry, jejichž předci byly zakládajícími členy a oni odkaz hasičství předávají dalším generacím a sbor může neustále fungovat.

Když se podíváme na jednotlivé etepy vývoje sboru z hlediska fungování a vztahy k vyšším orgánům. V roce 1945 při založení to byl Sbor dobrovolných hasičů Hlubočany, Politika poválečných let se zajímala spíše o obnovu země po válce a do hasičiny nezasahovala. Snad jen finanční otázka byla neustále na přetřes, ale to se táhne léty dodnes. Mnohdy neváhali členové sáhnout do vlastní kapsy, aby se mohlo koupit vybavení, opravit technika a podobné věci. V padesátých letech v době normalizace zasáhl i do života hasičů. Prvním impulsem byla změna názvu a to na Hasičská jednota Hlubočany, která byla ustanovena 11.3.1951, bylo zvoleno nové předsednictvo a začalo politikaření ve sboru. Pomalu se začíná ustupovat od oslovení bratře, sestro. Poté se v roce 1954 začíná uvádět název požární sbor, místní jednota Českého svazu PO až na název, který se používal do revoluce v Roce1989 Základní organizace svazu požární ochrany. Z bratrů a sester se stali soudružky a soudruzi, z hasičů se staly požárníci,  součástí každé schůze byl politický referát ke stavu společnosti, na závěr schůzí se pěla píseň práce(zdrojem jsou zápisy ze schůzí). Politika prolínala do práce sboru, na poslání hasičů to však nemělo žádný vliv a povinnosti zůstávali pořád stejné ochraňovat majetek a životy spoluobčanů, museli se pouze plnit závazky vůči státu a podle toho sbor profitoval na pořizování nového vybavení. Porevoluční vývoj se přiklonil zpět k názvu sbor dobrovolných hasičů, který je dodnes. Politika neovlivňuje chod sboru, ale má bezprostřední dopady na vztahy mezi hasiči a obcí a dalšími orgány. Hasiče rozdělili politici na dobrovolné hasiče (což jsme my) a dobrovolné hasiče obcí což jsou zásahové jednotky, které jsou oprávněny zasahovat při požárech a živelných pohromách. V těchto jednotkách jsou sice zařazeni členové sborů, ale můžou tam být i civilisté zaměstnanci obcí atd. Dotace na materiál zásahová vozidla a ostatní věci může získat pouze zásahová jednotka prostřednictvím obce. Ne vždy a každý chápe proč je nutné, aby se hasiči takto členili, ale tuto otázku by měli zodpovědět jiní.   

Počty členů sboru se měnili v průběhu let a zájmu občanů dělat něco pro druhé. Počátek byl na osmnácti bratřích. První hasičky byli ve sboru od dubna 1946. Počet členů kolísal na úrovni od 20 do 50 členů. Schůze probíhali v domech členů, v místním hostinci, později v hasičské zbrojnici. Členové se svolávali troubením, oběžníky nebo dokonce sirénou. Mnohdy si v počátcích v zimních měsících nosili dřevo na otop v místnosti. Dnes je to pro mnohé utopie, ale i taková byla hasičina. V současné době má sbor 79 členů.

Sbor se snažil po celá léta fungování dělat v obci něco pro pobavení a kulturu. Od roku 1947 až do dneška bez přerušení se konají každoročně ostatky. Byli také činní v oblasti divadla, kdy jak členové sboru s občany obce i okolí nastudovali hru a předváděli nejen v obci. Dlouhou dobu mělo své místo v kulturním kalendáři Vinobraní. Pořádal se také společenský ples. Hasiči konali dohled při akcích konaných v sále. Z nových tradic můžu uvést maškarní karneval, pálení čarodějnic, mikulášskou besídku, drakiáda. Při těchto akcích i jiných se mnohdy spolupracovalo a spolupracuje s ostatními organizacemi v obci.

Finanční stránka fungování sboru se také moc neměnila a problémy jsou stejné jak v začátcích. Na nic prostě nejsou peníze je třeba si je vydělat vlastními silami. Mnohdy, jak jsem již uváděl, sáhli hasiči do vlastní kapsy, když nenašli pochopení u obce či nadřazených orgánů. Dalším zdrojem nám byli a jsou sběry železného šrotu a kulturní akce, i když ty už dnes jsou mnohdy prodělečné, než aby nám přinesly zisk.

Sbor má mnoho zkušeností a úspěchů na poli požárního sportu. Každé období vývoje sboru má své úspěchy i neúspěchy. Vždy jsme se snažili podat co nejlepší výkon a propagovat jméno sboru na okrese i mimo něj. Byla období, kdy se nás soupeři báli  a naše družstva brala jedno ocenění za druhým. Účast v soutěžích si zachováváme stále a to ve všech kategoriích. V dnešní přetechnizované době, kdy záleží na sehranosti celého družstva a sebemenší chybička je hned vidět na výsledku, je těžké se prosadit, ale snažíme se držet krok a podávat co nejlepší výkony. Náš sbor má jednu z nejdéle pořádaných soutěží na okrese Vyškov, když se letos konal již 26 ročník. K největším úspěchů patří bezesporu 2 místo dorostenek na krajském kole v Moravské Třebové, 2 místo žen na krajském kole v Blansku a nyní i muži se můžou pochlubit účastí v krajském kole, když společně se sborem z Kučerova obsadili sedmé místo. V celookresní soutěži VC bylo nejlepším  umístěním druhé místo v roce 1994.

Vždy jsme se také snažili členům za jejich obětavou práci určitým způsobem poděkovat za jejich obětavou práci. I v nejtěžších dobách se našli finance a čas na výlet zájezd nebo oslava v obci, jako kde se načerpali nové síly a mnohdy i zkušenosti do další práce a utužoval se kolektiv.Ne vždy však byli vztahy ve sboru idylické, mnohdy se našli lidé, kteří spíše škodili než pomáhali a toto bohužel, i když ojediněle přetrvává i dodnes, ale jsme lidé a pokud dotyční nepochopí slovo dobrovolný, neměli by se ani pouště do činnosti. Stalo se dokonce, že byl sbor před rozpuštěním, vždy se však našli lidé, kteří byli ochotni pokračovat v odkazu předků a svých předchůdců.     

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA